Historie

Spolek je dobrovolná, nevládní, nepolitická a nezisková organizace.

Posláním spolku je poskytování resocializačního programu osobám po propuštění z výkonu trestu, materiální pomoc, sociální poradenství, podpora v řešení v nepříznivé situace, podpora k návratu do běžného prostředí.

Organizace byla v roce 2015 zaregistrována jako „zapsaný spolek“. Spolek tvoří lidé z oblasti speciální pedagogiky, vychovatelství, ekonomické oblasti. Spolupracující členové jsou z oblasti právních služeb, psychologové a mediální odborníci.

Přestože Šance na návrat byla zaregistrována v roce 2015, konkrétní činnost probíhala daleko dříve. Tento čas, více jak roční, byl věnován seznámení se s historií i současností českého vězeňství a především s problematikou a plány na resocializaci osob, kteří se vracejí z výkonu trestu do řádného života.

Někteří z členů spolku se výrazně podíleli na realizaci první ucelené výstavy „Z minulosti do přítomnosti českého vězeňství“, která trvala několik měsíců a byla instalována v prostorách Jazzové sekce v Praze.

Nad výstavou převzal záštitu Prezident ČR Miloš Zeman. Výstava byla vytvořena spolčenými silami externích pracovníků a profesionálních odborníků z řad GŘ VS ČR. Výstavu otevřela ministryně spravedlnosti JUDr. Helena Válková, která za přínos výstavy v prezentaci českého vězeňství udělila Jazzové sekci, konkrétně jejímu představiteli Karlu Srpovi čestnou plaketu.

Výstava měla neobyčejný úspěch jak u našich tak i u zahraničních návštěvníků. Někteří z nich byli přímo z vězeňských služeb států EU.

Celé výše zmíněné období činnosti spolku lze chápat jako rekognoskaci dané problematiky, která nakonec vyústila v přípravu konkrétních projektů, které se týkají celé působnosti Šance na návrat.

Prvotní cíl:

Vytvoření komplexní, odborné a smysluplné pomoci osobám bez zázemí po výkonu trestu a poskytnout jim tak šanci na návrat do společnosti.

Vznik a cíl projektu:
Myšlenka na založení neziskové organizace „Šance na návrat“ vznikla z podnětů obecné i odborné veřejnosti, která reagovala na vysoký výskyt recidivy odsouzených, kteří byli propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody.

Problém recidivy je v ČR mimořádně vysoký, Jsme čtvrtý stát z EU s nejvyšším počtem recidivy. Z deseti propuštěných se vrací zpět 7 osob.

Jako nejrizikovější období pro návrat k trestné činnosti se jeví období prvních dnů až měsíců po propuštění na svobodu. Propuštěný má často narušené rodinné vazby ocitá se mnohdy v naprostém osamocení – bez možnosti ubytování, získání zaměstnání nebo reálné a dosažitelné odborné pomoci.

Na takovouto situaci nejsou odsouzení psychicky ani fakticky připraveni a velmi často jsou přivedeni k opětovnému páchání trestné činnosti.

Důvodem může být i skutečnost, že místo uložení určitého počtu odpracovaných hodin při veřejně prospěšných pracích, ukládá soud ihned umístění v nápravném zařízení.

Důvody návratu lze rozdělit do dvou základních skupin: Ekonomické a sociální

Nejdůležitější kroky k pomoci:

  • Řešit situaci ihned po propuštění, krizová doba je do šesti měsíců po propuštění
  • Poskytnout podmínky k uspokojení základních lidských potřeb a tím do značné míry přispět ke snížení jejich recidivy /ubytování, strava, zaměstnání
  • Poskytnutím informací, kurzů a dalšího vzdělávání se rozšíří jejich dovednosti a tím se dosáhne většího předpokladu pro znovu začazení do pracovního procesu.

Vzhledem k pocitům vyloučení a opovržení společností (rodinou, bývalými přáteli…) a nemožnosti řešení vlastních problémů, je pro propuštěného velmi jednoduché vrátit se k páchání trestné činnosti anebo být zmanipulován či negativně ovlivněn skupinami na pokraji společnosti a jakýkoliv nápravný efekt pobytu ve výkonu trestu se míjí účinkem.

Strategická analýza /definice klienta

  • Ženy a muži po výkonu trestu.
  • Odsouzený opouští výkon trestu odnětí svobody jen s malými prostředky pro zajištění základních potřeb – strava, ubytování, cestovné.
  • Rychle se stává snadným objektem kriminálních skupin.
  • Má poškozené, nebo zcela nefunkční rodinné (a obdobné) vazby.
  • Trpí určitou stigmatizací pobytem v nápravném zařízení, což vede k prohloubení vyloučení od společnosti, uzavřenosti a nezájmu o řešení vlastní situace standardními prostředky a cestami.
  • Takovýto člověk se může v některých případech absurdně cítit lépe v prostředí věznice, které je pro něj již známé a relativně bezpečné, než v prostředí bez pomoci a jasných pravidel či možnosti nalezení řešení životních situací, se kterými se setkává po propuštění.
  • Věznice jsou přeplněné
  • Malá pomoc

Co chceme změnit:

  • Přispět ke snížení recidivy
  • Předcházet sociálně patologickým jevů
  • Přispět ke snížení přeplněnosti věznic
  • Sociální vyloučení těchto osob

Jakou organizací se chceme stát:

  • Seriózní skupinou odborníků
  • Odbornou platformou pro jednání s úřady, politickou reprezentací
  • Organizací schopnou řešit problémy s penitenciární péčí
  • Organizací, která pomáhá objevovat smysluplný a aktivní život
  • Organizací, která se nemalou měrou bude podílet na rozvoji kulturní společnosti

Naše jedinečné zdroje:

  • Flexibilní zaměstnanci
  • Snaha něco změnit

Jaké potřeby mají být uspokojeny:

  • Sociální
  • Společenské
  • Ekonomické

Náš klient a jeho očekávání:

  • Plnění poslání naší organizace
  • Pochopení pro jeho potřeby